Charakter zadání v GRF
Ať už týmy v Grandfinále začínají úplně od nuly, nebo navazují na řešení ze Soutěžního kola, zadání GRF nemá být „ještě jeden checklist požadavků“.
Má to být otevřený problém, který nejde vyřešit jen technickou správností.
Smyslem je, aby:
- zadání ponechávalo dostatek prostoru pro interpretaci,
- neexistovalo jedno „správné“ řešení,
- tým byl nucen navrhnout vlastní koncept, ne jen implementovat cizí představu.
Klíčový moment GRF je práce s klientem:
- tým si musí sám ujasnit, co je vlastně problém,
- ověřit si své předpoklady,
- a průběžně validovat, zda navržené řešení dává smysl i mimo jejich hlavy.
Dobře navržené zadání v GRF:
- podporuje kreativní řešení,
- nutí týmy dělat kompromisy,
- a umožňuje porotě hodnotit kvalitu rozhodnutí, ne jen výsledek.
Technická dokonalost je pořád důležitá.
Ale v GRF je až druhá v pořadí – po schopnosti pochopit zákazníkův problém a navrhnout řešení, které dává smysl v reálném světě.